Archiv výstav

JAROSLAV RÖSSLER
RANÉ ABSTRAKCE
13. 6.—27. 7. 2003

Jaroslav Rössler se stal pionýrem čistě fotografické abstrakce. Proto patří k nejdůležitějším postavám vizuálního umění všech dob. Fotograf Jaroslav Rössler (25. 5. 1902 ve Smilově – 5. 1. 1990 v Praze) se během let 1917 až 1920 vyučil u firmy František Drtikol a spol. Zde si namluvil manželku Gertrudu Fischerovou (1894–1976). Dvojice pak žila od konce roku 1927 v Paříži (po kratším pobytu ve městě nad Seinou 1925). V červenci 1935 byl Rössler zatčen při fotografování demonstrujících státních zaměstnanců. Údajně kvůli německému příjmení ho francouzská policie z někdejšího ohniska euroamerické kultury neprodleně vypověděla. Rösslerovo poválečné dílo je blízké orientaci o generaci mladších současníků, kteří odmítali figurativní zobrazování podle v Československu závazné doktríny socialistického realismu. Srovnání s pracemi dalších vůdčích osobností neoficiální výtvarné scény představíme v pokračování retrospektivy pod titulem Jaroslav Rössler: Experimenty 50. až 70. let. V 50. letech Rössler navazoval na své objevy z počátku let 20., kdy otevřel otázku svérázu původní fotografické abstrakce. Zabýval se však i kreslením, montážemi koláží či obrazových básní, tvorbou plakátů a typografickými návrhy. Ve 20. letech vyvinul hranolovou předsádku objektivu, dovolující exponovat prolínání odlesků zvoleného záběru. Rösslerův výstavní triptych v Ateliéru Josefa Sudka uzavře napřesrok plánovaný soubor Jaroslav Rössler: Zrcadlení. Jaroslav Rössler docílil v první polovině 20. let 20. století v oboru fotografie obdobné výrazové inovace jako v malířství František Kupka (1871 – 1963), jenž dobyl světový primát vystavením abstrakce na pařížském Podzimním salonu 1912. Přes nepochybný Rösslerův význam, mu však kupodivu nikdy nebylo přiznáno – byť jen časopisecky –, že mu ve fotografické abstrakci patří tak neobvyklé místo; specifická rösslerovská abstrakce u něho nicméně představuje kontinuální projev od poslední třetiny 20. do konce 70. let.