Sudkův Ateliér na Újezdě


Ateliér – přízemní pavilonek o ploše 61 m2 - na dvoře domu na pražském Újezdě č.p. 432 byl v roce 1990 prohlášen za kulturní památku, a to ze dvou důvodů. Jde o poslední existující doklad zahradního fotografického ateliéru vytvořeného koncem 19. století a přeneseného sem v roce 1901 z Královských Vinohrad. Je ojedinělou technickou památkou nejen v Praze, ale na území celé republiky. Jde o příklad stavby, které v druhé polovině 19. století vznikaly díky rozkvětu komerční i umělecké fotografie nejen v Praze, ale i v jiných městech. A za druhé je spjat se životem a dílem nejvýznamnějšího českého fotografa Josefa Sudka, který ho začal používat v červnu 1927. Žil v něm a pracoval se svou sestrou a pomocnicí Boženou Sudkovou do roku 1959, kdy se přestěhoval do přízemního bytu jiného pražského domu na Úvoze 24 a v ateliéru zůstala pouze sestra. Do konce života však Sudek používal laboratoř v ateliéru.

Ateliér měl pro Sudka zvláště z počátku činnosti veliký význam: sídlila zde kdysi firma, kde vytvářel většinu svých zakázek. Když firma ukončila svoji komerční činnost v prvních letech války, stal se ateliér pro Sudka nikoliv pouhým pracovištěm, nýbrž inspiračním zdrojem a fotografickým objektem pro volnou tvorbu. Zachycoval ho ve všech denních a ročních obdobích zevnitř i zvenku spolu se zahradou plnou bujné vegetace a se zvláštně pokrouceným stromem před slavným oknem.

V Ateliéru na pražském Újezdě Sudek vytvořil několik rozsáhlých cyklů jako „Okno mého ateliéru“ (1940 - 1954), „Procházka po mé zahrádce“ (1944 - 1953), „Zahrádka mého ateliéru“ (1950 - 1970) a rovněž „Zátiší na okně mého ateliéru“ (1950 - 1958). Všechny jsou světově proslulé a tím vešel ve známost i prostor, kde se díla zrodila.

V roce 1985 vypukl v ateliéru požár a značně destruoval už tak dost poničený prostor. Devastaci objektu a mobiliáře dovršil pak zásah hasičů. Zbytky stavby byly natolik rozpadlé, že bylo potřeba pro znovuvytvoření původního ateliéru přistoupit k postavení dokonalé repliky.

Partnerem projektu obnovy a investorem výstavby i následného provozu se stala finanční a investiční skupina PPF. Na stavbě repliky ateliéru v roce 2000 se dále pod záštitou tehdejšího primátora hlavního města Prahy, pana Jana Kasla, podíleli paní Dr. Anna Fárová, městská část Praha 1, Uměleckoprůmyslové muzeum, společnosti CMC architects, Květinový servis, Konstruktiva Branko, Terra Floridus a Gema art.

Josef Sudek o svém ateliéru:
„Koupil jsem ho od fotografa Laubeho, který portrétoval vojáky z blízkých kasáren. Kasárna zrušili (dnes je tam Tyršův dům) a fotograf mi tenhle domek prodal. Jenom mi povídal: Ale vždyť k vám nebude nikdo chodit. A já na to: Právě proto ho kupuju.“

Josef Sudek - životopis


Světově proslulý český fotograf Josef Sudek se narodil v roce 1896 v Kolíně a zemřel v roce 1976 v Praze.

Jednou z nejproslulejších osobností českého kulturního života se stal doma i ve světě uznávaný český fotograf Josef Sudek. Syn malíře pokojů se narodil v Kolíně a veškeré všeobecné vzdělání získal na venkovské škole v Nových Dvorech u Kutné Hory. Byl spíše samouk, i když studoval též na Státní grafické škole v Praze. Před tím se vyučil knihařem. Byl členem Klubu fotografů – amatérů na Žižkově a členem Spolku výtvarných umělců Mánes.

Narukoval do první světové války a z italské fronty se vrátil bez pravé ruky. Nějaký čas žil v karlínské Invalidovně. Odtud pochází jeho první významný cyklus „Z Invalidovny“, který vznikl v letech 1922 - 1927. Odmítl úřednické místo a věnoval se svému životnímu poslání.

Jeho dílo naplňuje od začátku 20. století všechny vývojové stupně, jimiž prošla moderní fotografie. Od dvacátých let se inspiroval Prahou. Známé jsou jeho cykly „Podzim ve Stromovce“, „Vltavská nábřeží“ nebo „Interiéry“ (pořízené těsně před dostavbou chrámu sv. Víta). Inspiraci však nacházel i v přírodě: cykly „Slovenská krajina“, „Krajina u Žebráku“, „Krajiny jižních Čech“, „Polabské krajiny“ apod. Do začátku druhé světové války se Sudek věnoval rovněž reklamní, reprodukční a portrétní fotografii.

Od roku 1940 si vytváří neopakovatelný styl kontaktních fotografií, jimiž zpracovává svá osobní témata řazená do rozsáhlých a časově náročných cyklů. Tehdy začíná vrcholit jeho individuální přínos světovému umění. K jeho dalším hlavním cyklům patří např. „Skleněné labyrinty“, „Labyrinty“ či „Vzpomínky“.

Josef Sudek se účastnil nesčetných výstav doma i v zahraničí. Vydal několik fotografických publikací o Praze a Pražském hradu. Jeho první monografie vyšla v roce 1956 v Praze. Po jeho smrti vyšlo doma i ve světě velké množství knih o jeho životě a díle.

Rekonstrukce Ateliéru Josefa Sudka (18)

Josef Sudek (240)

KONTAKTAteliér Josefa Sudka
Újezd 30
Praha 1, 110 00
Česká republika

Otevřeno denně kromě
pondělí 12 - 18 hod.

VSTUPNÉZákladní vstupné | 10 Kč
Studenti uměleckých škol | Zdarma