14. 5. - 20. 6. 2004

Ludmila Holíková - Nedělní odpoledne.

V Ateliéru Josefa Sudka se poprvé v Praze představila slovenská fotografka Ludmila Holíková. Její práce byly k vidění v několika slovenských galeriích (poslední s názvem Rozmery/rozmary), kde Holíková pracovala s technikou koláže a k jednotlivým celkům přiřazovala krátké textové vzkazy.

2. 4. - 9. 5. 2004

Jaroslav Rössler - Experimenty 50. - 70. let

V pořadí druhá z cyklu tří výstav klasika fotografické avantgardy Jaroslava Rösslera, které pořádá Ateliér Josefa Sudka, je zaměřena na Rösslerovo poválečné experimentování s různými fotografickými technikami.

11. 2. - 28. 3. 2004

Alexandr Hackenschmied - Praha / Paris / New York

Výstava, která proběhla souběžně v Ateliéru Josefa Sudka a Francouzském institutu v Praze, představila fotografické dílo Alexandra Hackenschmieda v jeho nejrůznějších aspektech: volné a reklamní fotografie z třicátých let, dokumentární fotografie z cest s Janem Baťou, z cest po USA (1936), fotografie z pobytu v Paříži (1939) a fotografie inspirované jeho ženou Mayou Deren ze čtyřicátých let.
Jedná se o dosud nejrozsáhlejší retrospektivu tohoto legendárního autora.

V době výstavy proběhla kinematografická retrospektiva v kině Ponrepo.
Expozice ve Francouzském institutu byla doplněna projekcí padesáti Hackenschmiedových fotografií publikovaných časopisecky mezi lety 1928-35.
K výstavě vyšel výbor teoretických textů A. Hackenschmieda ze třicátých let v české a francouzské verzi.

9. 1. - 8. 2. 2004

Jan Raba - V odlišném čase

Fotograf v zahradě - Ateliér Josefa Sudka Vás zve na výstavu Jana Raby - V odlišném čase. Tato fotografická výstava, která představuje komorní výběr z autorových cyklů Zátiší s plody, Obraz místa, Klidné věci, Sekvence a konečně také V odlišném čase (všechny vznikly mezi lety 1998-2001), je prvním představením Jana Raby v Praze. Názvy výstavních souborů napovídají, že v lednu zavládne v Sudkově zahradním Ateliéru kontemplativní atmosféra.

21. 11. 2003 - 4. 1. 2004

Zuzana Knězeková, Soňa Sadloňová a Jana Znášiková - "SVETLOFÍLIA"

Výstava tří mladých slovenských autorek, které v minulém roce absolvovaly VŠVU v Bratislavě v ateliéru Miloty Havránkové. Vystaveny byly tři hravé barevné fotografické soubory, které autorky připravily v létě 2003 pro Ateliér Josefa Sudka.

Kurátor: David Korecký, text k výstavě: PhDr. Eva Trojanová.

Více najdete v Tiskových informacích.

19. 9. - 2. 11. 2003

Antonín Horák - Fotograf města Zlína

Antonín Horák se narodil v roce 1918, v roce 1935 nastoupil do Zlínských ateliérů a pracoval zde po boku fotografů a kameramanů jako byli Alexandr Hackenschmied, Jan Lukas a Karel Ludwig. V roce 1936 asistoval Josefu Sudkovi při fotografování Baťových závodů. Jako kameraman spolupracoval s Karlem Zemanem či Hermínou Týrlovou.

Ve fotografickém díle Antonína Horáka nalezneme vliv piktorialismu, nové věcnosti i surrealismu.

Pražská výstava je komorní koncentrovanou reprízou Horákovy zlínské retrospektivy. Vystaveny budou akty, krajiny a portréty z 30.-50. let.

K výstavnímu projektu byl vydán retrospektivní katalog.

"Horákovy fotografické obrazy Zlína 30.- 40. let jsou znamenitými a umělecky dokonalými a atmosférou výjimečnými pracemi. Ze všedních dešťivých okamžiků Zlína vytvořil básnická kouzla, krásný zážitek… Jeho fotografické portréty ze 30. let patří k vrcholům dobové portrétní kultury české fotografie."
Pavel Dias
Text z katalogu Antonín Horák - Fotograf města Zlína

1. 8. - 14. 9. 2003

Bohdan Holomíček - Fotografie

V Ateliéru Josefa Sudka na malostranském Újezdě vystavuje Bohdan Holomíček. Výstava představuje dva soubory; autoportréty a fotografie, které nebyly nikdy nazvětšovány.

Tento autorský výběr je ohlédnutím za 46 lety tvorby v době, kdy Bohdan Holomíček oslaví šedesáté narozeniny.

13. 6. - 27. 7. 2003

Jaroslav Rössler - Rané abstrakce

Jaroslav Rössler se stal pionýrem čistě fotografické abstrakce. Proto patří k nejdůležitějším postavám vizuálního umění všech dob. Doličné předměty soustředila výstava Jaroslav Rössler: Rané abstrakce.

Fotograf Jaroslav Rössler (25. 5. 1902 ve Smilově - 5. 1. 1990 v Praze) se během let 1917 až 1920 vyučil u firmy František Drtikol a spol., kde si také namluvil manželku, Gertrudu Fischerovou (1894 - 1976). Dvojice pak žila od konce roku 1927 v Paříži (po kratším pobytu ve městě nad Seinou anno Domini 1925). V červenci 1935 byl Rössler zatčen při fotografování demonstrujících státních zaměstnanců. Údajně kvůli německému příjmení ho francouzská policie z někdejšího ohniska euroamerické kultury neprodleně vypověděla.
Rösslerovo poválečné dílo je blízké orientaci o generaci mladších současníků, kteří odmítali figurativní zobrazování podle v Česku závazné doktríny socialistického realismu. O srovnání s pracemi dalších předáků dotyčných výbojů si řekne pokračování retrospektivy pod titulem Jaroslav Rössler: Experimenty 50. až 70. let. Rössler ovšem v 50. letech navazoval na své objevy z počátku let 20., kdy otevřel otázku svérázu původní fotografické abstrakce. Zabýval se jinak i kreslením, montážemi koláží či obrazových básní, tvorbou plakátů a typografickými návrhy. Ve 20. letech vyvinul hranolovou předsádku objektivu, dovolující exponovat prolínání odlesků zvoleného záběru. Rösslerovský výstavní triptych v Ateliéru Josefa Sudka uzavře napřesrok plánovaný soubor Jaroslav Rössler: Zrcadlení.
Jaroslav Rössler docílil v první polovině 20. let XX. století v oboru fotografie obdobné výrazové inovace, jako v malířství František Kupka (1871 - 1963), jenž dobyl světový primát vystavením abstrakce na pařížském Podzimním salonu 1912. I Rösslerova význačnost je proslulá, avšak kupodivu nikdy nebylo exkluzivně - třeba alespoň časopisecky - ilustrováno, že mu ve fotografii tak neobvyklá abstrakce zůstává kontinuálním projevem od třetiny 20. do konce 70. let.
V umění fotografie platí za průkopníky abstrahování Alvin Langdon Coburn (1882 - 1966), Man Ray (1890 - 1976), Christian Schad (1894 - 1982) a László Moholy-Nagy (1895 - 1947). Přínosy dalších protagonistů jsou pozdější. Nicméně Man Ray, Christian Schad i László Moholy-Nagy abstrahovali pomocí fotogramů. Jakkoli nové byly jejich náměty i technologické postupy, neprolomili jimi tradiční neopakovatelnost rukodělného obrazu. Fotogram vzniká co stínohra předmětů položených přímo na světlocitlivý materiál. A nebýval-li jím v počátcích film, nýbrž papír, nešlo výsledek bez ztráty jakosti množit. Man Ray zhodnotil svůj objev této techniky v roce 1922. Před ním užil pro umělecké účely pod názvem schadografie téže technologie dadaista Christian Schad. Avšak jedině Paul Strand (1890 - 1976) a Alvin Langdon Coburn předešli Rösslera koncem 10. let v tom, že abstrahovali pomocí fotoaparátu. Jenže přísně vzato: u nich šlo o jednorázové experimenty a o pouhá zdání abstrakce. Jejich náměty tkvěly v předmětnosti a vyznění snímků materialitu neopouštělo. Pro principiálně obdobné, esteticky však nezaměnitelné, kreace si Rössler vytvářel papírové konstrukce či jiné předlohy - a také on rozvíjel abstraktní tvorbu i pomocí fotogramů... To jsou svébytně kultivované polohy, které výstava pomíjí, aby poukázala výlučně na nejzazší, převratný - a doslova ideální -?odklon Rösslerovy imaginace od fotografy zpravidla sdílené věcnosti. Rössler ovšem nebyl vyznavačem soběstačnosti formálních záměrů. Hledal ušlechtilé prostředky, jak se dorozumět se světem. Odtud i ladění umělcova dobového autoportrétu.
Revolučnost Rösslerových záběrů světelných zdrojů - uváděných při expozici do pohybu a inspirovaně transformovaných soustavami čoček - spočívá v tom, že vznikaly na bázi avantgardou ctěné multiplikovatelnosti fotografie a nikoli coby jedinečné unikáty. Zatímco mnohé z umělcových fotogramů jsou příznačně nezvěstné, pak díky rodinou spravované pozůstalosti a zájmu pořadatele třídílné retrospektivy, Fotografa v zahradě - Ateliéru Josefa Sudka, bylo možné z původních negativů vyhotovit kolekci Rané abstrakce i oba další celky. První soubor má těžiště ve 20. letech, z nichž bylo vybráno šestnáct děl, tedy téměř všechny v negativech dochované exempláře ryze světelných kompozic. Vynechány jsou varianty podstatněji neobohacující škálu základního tvarosloví. Jsme svědky Rösslerova - tentokrát nepředmětného - pokračování v jeho prvotně konstruktivistické proměně klasického žánru zátiší v sérii variací. Dvě fotoabstrakce dokumentují morfologicky odlišné vize počátku 30. let, jeden záběr pochází z opět jinak svéprávného horizontu roku 1947. Nové pozitivy zpracovala umělcova dcera Sylva Vítová - Rösslerová. Jsou průmětem celých ploch negativů na formáty blízké fotografovým zvyklostem, nicméně nesimulují originály. Artefakty nemají názvy a byly vybaveny v literatuře tradovanými letopočty. Stranová orientace některých světlokreseb bývá v Rösslerově případě obtížná, neboť negativy interpretovával i variabilně. Proto se liší v různých publikacích postavení reprodukcí a případně rovněž datace.
Galerie Ateliér Josefa Sudka na malostranském Újezdě 30 v Praze zpřístupní kolekci Jaroslav Rössler: Rané abstrakce od 13. 6. do 27. 7. 2003.

Josef Moucha, kurátor výstavy

25. 4. - 8. 6. 2003

Lukáš Jasanský a Martin Polák - Ignác

V Ateliéru Josefa Sudka je od 25. dubna k vidění autorský výběr ze souboru černobílých fotografií českých fotografů Lukáše Jasanského a Martina Poláka nazvaný Ignác. Fragmenty, později kompletně dopracovaného souboru z let 1998 až 2001, již byly prezentovány na výstavách Cloes echoes v Městské knihovně v Praze a v rakouském městě Kremž.

Po několika fotografických cyklech, ve kterých autoři zachycovali městské a interiérové detaily, nemalebných obrázcích z českých vesnic a především výrazných Krajinách, otevřených a téměř vyprázdněných horizontech převážně z polabského regionu se s těmito fotografiemi ocitáme zpět ve městě, v Praze. Jakoby nejistě komponované, někdy nedoostřené snímky pražských budov mohou připomenout staré obrázky prvních fotografů. Tato výstava je však pro autory typicky lehce ironickou procházkou po krásách pražské architektury.

7.3. - 21.4.2003

Gérald Assouline - Na Baltském pomezí

Vernisáž ve čtvrtek 6. března od 18:00. Výstavu zahájil autor osobně. V Ateliéru Josefa Sudka vystavil francouzský fotograf a sociolog Gérald Assouline, kterého jeho sociologické výzkumy přivedly v posledních třech letech do Pobaltí, osmnáct černobílých snímků zachycujících specifickou atmosféru pobaltských měst a příhraničních území. Výstava byla doplněna projekcí krátkého autorského dokumentu

17. 3. 2003

V Ateliéru Josefa Sudka proběhla v den 107. výročí Sudkových narozenin jednodenní výstava dokumentárních fotografií Tona Stana, které pořídil v roce 1986 v Sudkově vyhořelém ateliéru.
Zároveň zde byla pokřtěna nová monografie Josef Sudek z nakladatelství TORST.
Publikaci podepisovala autorka textu a největší znalkyně Sudkova díla paní Anna Fárová.

17. 1. - 2. 3. 2003

Pastevec symbolizuje vytrvalé bdění a ochranu. Bývá přirovnáván ke slunci, které všechno vidí. Stále se dívá  na  nebe,  slunce,  měsíc,  hvězdy. Je schopen odhadnout změnu větru a jako námořník řídit svoje stádo. Rozezná každý zvuk. Jeho smysly jsou řízeny moudrostí, kterou každodenně tříbí v soužití s krásou a krutostí přírody.

 Ateliér Josefa Sudka představuje jedenáct diptychů – portrétů lidí a „portrétů“ krajiny. Jedná se o část rozsáhlého  cyklu  fotografií Dragana Dragina, které vytvářel po několik let v pohoří Durmitor  v Černé Hoře. Výstavu  doprovází  drobný  katalog a projekce krátkého filmu, který vznikal současně s fotografiemi.

22. 11.- 12. 1. 2003

Když téměř před  dvěma  lety  tragicky zemřel výtvarník Jindřich Vávra (1928-2001), jeho obsáhlé dílo málem putovalo  na  smetiště. Skupina jeho žáků naštěstí část díla zachránila   a nyní ve společném projektu s galerií  Ateliér  Josefa  Sudka  vystavuje  šestnáct Vávrových fotogramů z let 1963-65. Tyto fotogramy  vystavil Jindřichu  Vávrovi  už  v  roce 1965 v Mánesu sám Jiří Kolář. Od začátku 70.let ale zůstávaly  skryté  očím  veřejnosti  ve  Vávrově  bytě. Teď  máme možnost poznat jednu ze zasutých kapitol  dějin  české  fotografie. Technika  fotogramu, která pracuje s chemií fotografie, ale nepoužívá fotoaparát,  bývá  často  vyhoštěna z fotografické rodiny a zůstává tak neprávem na okraji zájmu jako nezávazné  experimenty  s  fotografickým  papírem.  Jak dokazuje cyklus fotogramů Jindřicha Vávry, tato  technika skvěle vyhovuje vyjádření bezčasých a bezprostorových struktur, ke kterému se ostatní techniky  propracovávaly  mnohem  obtížněji. Výstava je doplněna projekcí dokumentárního záznamu „Letmý pohled do ateliéru Jindřicha Vávry“, pořízeného krátce před Vávrovou smrtí.     

4. 10. - 17. 11. 2002  

Miro Švolík - "Otvory a díry"

26. 7. – 1. 9. 2002

Jens Knigge – Panorama

Berlínský  fotograf  Jens  Knigge  (1964)  poprvé  vystavoval  své  práce  v  ČR. Vystavované fotografie vznikaly  mezi  lety  1998  až  2001  a  jedná  se  o  dvanáct  panoramatických  platinotisků rozměru 

18,5 x 57 cm. Námětem pro tento soubor se  staly berlínské stavby a městská krajina. Hlavní soubor je doplněn dosud  nezveřejněným  souborem  čtyř fotografií nazvaným Darkroom z roku 2002. Jsou to komorní,“tiché“, až tajemné záběry z fotografovy temné komory.

7.6.2002 – 21.7.2002
Jan Lukas
Soubor černobílých a barevných fotografií „Pompeje / Manhattan“, v nichž autor konfrontuje živé a mrtvé město a nachází v nich překvapivě podobná zákoutí. Výstava jednoho z hlavních představitelů české magazínové fotografie a významného fotografa, který od roku 1966 žije v New Yorku.

26.4 2002 – 2.6.2002 
Ivan Pinkava
Série černobílých fotografií inspirovaná spoluprací se členy pohybového divadla Teatr Novogo Fronta. Snímky vznikaly v posledních dvou letech.

22.2.2002 – 31.3.2002 
Milan David
Výběr z obsáhlého souboru velkoformátových černobílých fotografií, který autor představil koncem roku 2001 v křížové chodbě pražského Karolina. Celý cyklus je inspirován náhrobními skulpturami neznámých autorů 18. a 19. století a vznikal v posledních třech letech v Buenos Aires, La Platě, Madridu, Barceloně a Praze.

4.1.2002 – 17.2. 2002
Jan Polverini
Mladý italský fotograf českého původu představuje dva cykly černobílých snímků: 
„Lu-člověk a prostor“ a „Josef a Baron“. První soubor zkoumá vztah člověka a monumentální fašistické architektury v Římě, druhý je reportáží o krkonošském dřevorubci a jeho koni. 

2.11.2001 - 30.12.2001
Drahomír Josef Růžička
Představení tvorby jednoho z klasiků české fotografie - černobílé snímky s tematikou  newyorských mrakodrapů, moře, pražských zákoutí a zmizelých scenérií německých měst, které pocházejí převážně z 20. a 30. let 20. století. 

20.9.2001 - 28.10.2001
Josef Sudek
Výstava fotografií Josefa Sudka při příležitosti 25. výročí úmrtí autora a prvního výročí od obnovy Atelieru Josefa Sudka v Praze 1, na Újezdě 30.

10.8.2001 - 14.9.2001
Vasil Stanko
Výstavní projekt spjatý s uvedením autorovy monografie a zaměřený na fotgrafické stereografy - fotografie vyrobené složitou technologií skládáním dvou diapozitivů. Dvě fotografie ve dvou barvách vytvoří nakopírováním na sebe abstraktní obraz, který při pohledu přes brýle s červenou a zelenou fólií vytváří prostorový efekt - 3D. Výstava představovala deset takto upravených fotografií o rozměru 50 x 50.

7.6.2001 - 5.8.2001
Gabina Fárová
Autorka je známá zejména prostřednictvím svých děl ze sérií Praha, Klášter ve Valdicích, Cirkus Humberto, Faust, Kolotoč a Gabinetky. Výstava zaměřená na Gabinetky je rozsáhlým souborem fotografických obrazů, které odrážejí autorčino spojení se vším, co bezprostředně žije a co ji vizuálně oslovuje.

18.4.2001 - 31.5.2001
Emila Medková
Exkluzivní prezentace portfolia 10 autorčiných fotografií pocházejících převážně z cyklu "Zavřeno" vydaného v limitované edici a doplněné textem osobní přítelkyně rodiny, paní Anny Fárové.

19.1.2001 - 4.4.2001
František Drtikol
Výstava významné osobnosti české fotografie světového formátu. Na této výstavě byly vystaveny rovněž i fotografie ze sbírky společnosti PPF majetková.